SzaOČ

Čtyřlístek a klasifikace dílů

S narůstajícím počtem vydaných dílů Čtyřlístku i s přihlédnutím k vývoji v tematice, grafickém zpracovaní a kvalitě vůbec, uznala Společnost za vhodné vydat zásadní prohlášení ke kategorizaci jednotlivých dílů. Toto, jak doufáme, do budoucna zabrání zmatkům a nedorozuměním spojeným s věrohodností jednotlivých příhod a váhou, jakou je jim třeba přikládat.

Kanonické díly

Díly číslo 1 až 100, označované též jako kanonické tvoří základní a nezpochybnitelnou zprávu o životě a díle Čtyřlístku. V rámci tohoto souboru je pak možno odlišit díly tzv. ur-kanonické, čísla 1 až 12, kde jako by Čtyřlístek ještě ladil fromu a hledal svůj proslulý „magický realismus“ zlaté éry a díly plně kanonické, od čísla 13 dále, s již klasickou obálkou, formou a rozsahem, který přetrval dodnes (i když dle některých badatelů tento přechod není jednoznačný a č. 12 – Prázdniny na sněhu – řadí k plně kanonickým, zatímco č. 13 – Dáma s krokodýlem – k ur-kanonickým; tzv. „mysterium třináctého dílu“).

Deuterokanonické díly

Díly číslo 101 - 178, označované jako deuterokanonické je možné též považovat za věrohodnou zprávu, nicméně zde je již třeba kritického zkoumání, v případě nejasností se obrátit ke kanonickému fundamentu a mít neustále na paměti, že spolehlivost informace je v zásadě nepřímo uměrná pořadí daného dílu.

Apokryfní díly

Veškeré díly od čísla 179 (včetně) lze pak považovat už jen za apokryfy, tedy jen za jakési volné a nezávazné komentaře ke kanonickým a deuterokanonickým dílům. Což neznamená, že by tyto díly nenesly žádnou informační hodnotu, při jejich interpretaci je nicméně třeba dbát zvýšené obezřetnosti, protože možnost chybných závěrů je více než vysoká.

Jen pro úplnost dodejme, že za zásadní přelom považujeme první díl roku 1991, kdy Čtyřlístek přechází na novou, z našeho pohledu zcela komerční obálku, která předznamenává i nový (a jiný) obsah, neboť jak víme „forma je extenzí obsahu“. A tak více než symbolicky již v druhém čísle s novou obálkou poprvé po více jak 20 letech místo scénáristy opouští Ljuba Štíplová. Od té doby nastává na tomto postu střídání autorů. Další ranou autenticitě Čtyřlístku pak je přechod na digitální vybarvování, ale k tomu již snad není potřeba komentářů.